Naježeno

Standa stál u dveří vánočního bazaru YWCA a marně se pokoušel do náruče pobrat dárky, co nám za $5 nakoupil. Nemám zdání, jak přesně to probíhalo. Rodiče dovnitř nesmí a děti se vrátí s úhledně převázanými balíčky. Ale přeci jen mne nemohlo nechat klidným, že těch balíků pro nás maj děti víc než my pro ně, jeden tiká a z druhého čouhaj losí parůžky.

Místní noviny z akce publikovaly dvě fotky, na jedné je náš syn a jeho očka září nadšením. No, nakonec to nebylo tak zlé. I ten budík kváká vcelku roztomile.

Když jsme u dárků, v prosinci proběhla akce "Darujte hodinu výuky programování" (Hour of Code). A přestože řada materiálů nepotřebuje překlad nebo je dokonce dostupná v češtině, příliš jsem na ni v Čechách neslyšel ohlas. Níže jsou odkazy, které se Standovi (5) a Svatavě (7) líbily. Martin se letos nezapojil, prý až napřesrok.

1. LEGO Fix the Factory, http://www.lego.com/en-us/mindstorms/games/fix-the-factory - zatímco chápu, že LEGO robota za $350 si nemůže dovolit každý, tahle hra je zdarma. Vlastně je to zjednodušený robot Karel (povely vpřed, otoč, zvedni značku, polož značku), ale s elegantní grafikou
2. Lightbot One Hour Coding, https://play.google.com/store/apps/details?id=com.lightbot.lightbothoc&hl=en - něco podobného, ale už tam jsou cykly a procedury
3. Scratch, http://scratch.mit.edu, je moje nejoblíbenější aplikace z celého seznamu, asi nejbližší skutečnému programování, a umí česky, Svataviny projekty jsou na http://scratch.mit.edu/users/svatule/ Nevýhodou je, že dítě musí být vedeno, samo to nezvládne.
4. Tynder, http://www.tynker.com/hour-of-code/ - furt se mi plete si Tinkerem (dobrá rada - nedoporučujte kolegům Tinker, budete za blbce, a to v lepším případě), do jistě míry podobné Scratch, díky grafice nejzábavnější pro děti, obsahuje kurzy různé obtížnosti
5. Robozzle, http://www.robozzle.com/ - nejtěžší, nejlepší

O mojí Americe

“Tak to přece není, alespoň já teda žiju v jiné Americe,” tweetnu si nad ránem. A pan Moudrý mi na to odpoví: “Ono je těch Amerik asi hodně.” Má recht.

Co se nám před měsícem narodil syn, nacházím zálibu hledat ho v novinových titulcích. “Američané dali na loď laser a střílejí s ním v Perském zálivu.” Martin je americký občan, ostatně jako každé dítě narozené na území Spojených států. “Za protesty proti prezidentovi jsou Američané,” Houpu ho na kolenou. Dobrá práce, Martínku!

Když jsem po porodu vykládal kolegům, jak se u nás zapíjejí děti, vyvolal jsem tím trochu pozdvižení. Pro vnuky prohibice byl obraz podnapilého novopečeného otce zvláště odporný. Že vystřízliví? Netahej nás za nos! A vysvětlujte, že u nás se chodí z porodnice po třech dnech a ne po dni, dvou jako tady. Ve vzduchu zůstalo nevyřčené “ach ti ruští opilci, nebo co jste to za pronárod!”

Stereotypy, teplé kabáty, které se nelehko odkládají. A nemylme se, máme je v šatníku všichni. Jediná výhoda multikulturního světa je, že vás snáze někdo z jiné Ameriky, než v jaké zrovna žijete vy, upozorní, že jste dočista nazí.

Duty calls, http://xkcd.com/386

Byl to porod

"A prosimvás, zavolejte si dopředu, tady jinak v noci nikdo není", říkají nám v porodnici na školení. Já se pak Marjánky ptám, zda by přece jen nechtěla rodit v Ellsworthu nebo Bangoru. Nechtěla.

Potom se dlouho nic neděje. Skoro to vypadá, že porod čeká až dopíšu článek. A s psaním je to takové... koláčové. A taky Ubuntu jsem nainstaloval a přetřídil si fotky.

Citrónový

Když v neděli večer konečně začnu pracovat, praskne Marjánce voda. Je po desáté, sháníme, kdo pohlídá děti a jedem. Zkušená porodní asistentka. co prý napsala knížku o své stáži u Lékařů bez hranic, za sebe pošle zástup a přijde až ráno. Nakonec to celé trvá až do půl čtvrté odpoledne. Závěr je lehce dramatický, neb má dítě otočenou hlavu, místní nechtějí nastřihávat a Marjánka už začíná být unavená.

Ptají se, jestli si nechci sáhnout na klubající se havičku, ale já dobře vím, na které straně lože je moje místo. Aspoň si pak střihnu pupeční šňůru.

V Americe můžete dítě pojmenovat až několik týdnů po porodu (a když na to zapomenete tak i let). Ale Marjánka na mne naléhá, a protože mne učili, že matce na porodním sále se nemá odporovat, vybírám rychle z našich tří kandidátů. Je to Martin.

To je on!

V nejzažší možný termín vyzvednu Svatavu a Standu. Druhé hlídání mi vybouchne, a tak nakonec dorazím i s dětmi na porodní sál, odkud se přesuneme do připraveného pokoje. A další den už domů. Teď už jen počkat si na rodný list a "porodné", které tu neplatí vám, ale naopak platíte vy.

Stejně se to paradoxní, že náš "americký občan" si na svou vlast nebude pamatovat a anglicky bude nejspíš mluvit mnohem hůř než jeho sourozenci.