Rezervace byla překvapivě snadná, pár kliků na internetu, číslo kreditní karty. Rád bych vzkázal všem, co mi říkali, že to s automatickou převodovkou zvládnu levou zadní: Až vás potkám, tak vám tu levou zadní, co jsem si na ni měl sednout, urazím.
Abych vůbec pochopil písmenka kolem páky, musel jsem najít a přečíst návod (byl zabalený v originálním obalu, nikdo přede mnou zjevně nic tak pošetilého nedělal). Největší problém byla ale světla, která se na rozdíl od Felicie nerozsvěcela automaticky po nastartování. Takže jsem se během chvilky ocitl ztracený, potmě a na cyklostezce.
Nadechnout, vydechnout, zastavit, zorientovat. Silnice tu nabočujou jinak než u nás a světla semaforů jsou až za křižovatkou. Musíte tedy zastavit na čáře daleko před nimi - a někdy je ta čára dost nezřetelná. Americká auta také oproti Škodě Felicia postrádají kontrolní zvuky, ať jedete 25mph nebo 55mph, šumí to úplně stejně. Po 30 minutách jsem toho měl tak akorát a dal si pauzu u McDonalda. Kafe mne naštěstí probralo i po 17 hodinách cesty a s devátou výrazně zřídl provoz.
A jediné, s čím jsem opravdu, ale opravdu problém neměl, byla levá noha, co občas naprázdno došlápla na místo neexistující spojky.
No comments:
Post a Comment